Stařičké anglické růže

1.den Paris 2012 podzim..
"...plna očekávání rozbalovala jsem malý balíček, co mi právě přinesl pošťák... balíček od mé milé tety Amandine z Paříže... nejprve vypadla malá cedulka... teta mi píše o nějakém deníku... mmmm.... deníky přímo zbožňuju a tak rozbaluju dále..
Ach ta má francouzština... zase si slibuju, že se jí naučím pořádně :o)...srdce mi buší... opatrně rozvazuju sametovou stužku, kterou je deník převázán.. na jejím konci se houpe malý stříbrný prstýnek s andílkem.. ani nedýchám...
Otevírám deník a čtu...
Des souvenirs d'amour...
...vzpomínky na lásku...?
Ale to už neváhám ani vteřinu.. balím a za pár dnů odlétám... za Amandine do Paříže...
Tolik moc se těším... vím, že to je jen začátek... tak jako loni.."
Sedím v letadle a přemýšlím..vlastně jsem ani na vteřinu nepřestala myslet na balíček, co jsem před pár dny od Amandine dostala..
A taky vzpomínám na krásné chvíle, které jsme spolu strávily loni..
Má teta Amandine bydlí v nádherném velikém starém domě v Paříži se svou přítelkyní Emeline..
Obě je miluju.. Amandine voní po fialkách a růžích a moje sladká Emeline zase po vanilce a rumu..zřejmě kvůli pečení..
Když jsem tetě zavolala a vykoktala svou chabou francouzštinou, že přijedu-naštěstí teta umí i trochu česky, takže naše rozmluva byla ze třičtvrtin srozumitelná pro obě- byla teta blahem bez sebe o mně nemluvě, já jsem se přímo vznášela radostí..
A za chvíli už ......